Národní plán obnovy: Inspirace z Francie a Slovenska

Minulé léto schválili lídři evropských zemí historický záchranný balíček pro boj s následky koronavirové krize. Celkem 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč), financovaných společnou půjčkou, má pomoci přetavit krizi v příležitost a modernizovat ekonomiky EU.

Čerpání peněz je podmíněno vytvořením Národního plánu obnovy, ve kterém každá země představí, jak chce s přidělenými penězi naložit. Spolu s ostatními Piráty se o tento klíčový dokument dlouhodobě zajímám, ale vláda Plán obnovy připravuje za zavřenými dveřmi. Zatím zveřejnila jediný dokument - Východiska plánu obnovy - v říjnu 2020. To byl ale takový nedodělek, že ani neprošel vládou. Přitom vláda měla mít plán dávno hotový - mnohé další země je již zveřejnily. Hrozí tak, že se čerpání peněz nespustí včas a že místo klíčových investic půjdou peníze zase jen do betonu.

S Piráty jsme již v prosinci poslali vládě desetistránkový otevřený dopis s našimi prioritami a na 26 .3. svoláváme mimořádnou schůzi Sněmovny. Chceme, aby peníze šly především do projektů snižující ekologickou zátěž, na rekvalifikace nebo do digitalizace procesů v podnicích. Klíčové jsou také investice do školství, které je třeba modernizovat a transformovat pro potřeby 21. století. Pokud tuto příležitost nevyužijeme, hrozí, že zůstaneme ekonomikou založenou pouze na nízkých mzdách. To je nejen nevýhodné, ale také dlouhodobě neudržitelné.

Na mimořádné schůzi se budu členů vlády ptát také na digitalizaci státní správy, kde stát dlouhodobě kupuje Trabanty za cenu Ferrari. I zde přitom mohou peníze z Fondu obnovy pomoci. V Česku máme spoustu skvělých IT firem a startupů, ale stát jejich potenciál nevyužívá. Je proto klíčové, aby stát ve výběrových řízeních prováděl předběžné tržní konzultace s dostatečným množstvím dodavatelů. Platí totiž jednoduché pravidlo - čím více zájemců o zakázku, tím větší má stát výběr a tím kvalitnější produkt nakonec dostane.

Při přípravě pirátských priorit jsme se inspirovali v zahraničí - na Slovensku a ve Francii. Tyto země své plány zveřejnili již před několika měsíci a rozdíl je vidět i v celkovém přístupu. V ČR se evropské zdroje stále pohlíží jako na něco navíc, na peníze, které je třeba „nějak utratit”. Oproti tomu v obou zmíněných zemích jde o propracované, koncepční dokumenty, které zapadají do širších snah modernizovat ekonomiku.

Ve zbývající části blogu proto nabízím shrnutí francouzského a slovenského Plánu obnovy. Na jednu stranu je osvěžující vidět, že to někde dělají pořádně. Ale na druhou stranu je deprimující, že v Česku to nejde. Snad si naše vláda vezme z těchto zemí příklad.

Francie: Peníze z EU jako dílek do skládačky

Francouzský plán France Relance počítá během let 2021 a 2022 s investicemi ve výši až 100 miliard eur. Pokud si říkáte, jak může tohle všechno “utáhnout” z peněz EU, tak nemůže. Ze záchranného fondu EU má totiž jít jen 40% částky, zbytek bude financován z národních zdrojů. Jinými slovy, Francie plánuje utrácet evropské i národní peníze pod jednou hlavičkou – protože není důležité, odkud peníze jsou, ale na co se utrácí.

Pro tyto peníze bude zřízena speciální rozpočtová kapitola, aby bylo jasné, že jde skutečně jen o dočasnou pomoc, která bude po dvou letech “vypnuta”. Francie si tedy stanovila jasný cíl, kdy mají být veřejné finance opět fungovat v normálním režimu. Dále budou existovat „monitorovací komise“ na národní i regionální úrovni, které budou implementaci plánu koordinovat a průběžně vyhodnocovat. Tím se sníží pravděpodobnost, že bude evropské peníze potřeba vracet - s čímž máme u nás bohaté zkušenosti.

Plán je rozdělen do tří kategorií: Ekologie, konkurenceschopnost a sociální oblast, do každé jde zhruba třetina peněz. Toto finanční rozdělení se ale může dodatečně měnit v závislosti na efektivitě čerpání.

U ekologických opatření hraje prim dekarbonizace průmyslu a snížení energetické náročnosti budov. Typicky může jít o výměnu kotlů na uhlí za kotle na biomasu nebo nákup ekologičtějších tepelných čerpadel. Francouzská vláda zároveň monitoruje, jaké procento domů a je ekologicky nehospodárných - v současnosti jde o 17 % obytných domů a cíl je toto číslo co nejvíce snížit. Dostane se ale i na podporu cyklistiky, hromadné dopravy nebo elektromobility. Třešničkou na dortu je pak podpora výzkumu a vývoje zeleného vodíku.

Většinu nákladů v kategorii konkurenceschopnost tvoří dočasné snížení daně z produkce. Jde o obdobu naší daně z přidané hodnoty nebo z nemovitosti a cílem tohoto opatření je podpořit spotřebu. Dále bude podpořena francouzská vládní iniciativa FranceNum, která poskytuje malým a středním podnikům pomoc s investicemi do digitalizace či kyberbezpečnosti. Nabízí jak finanční podporu, tak síť aktivátorů a poradenství.

V sociální oblasti se počítá s podporou vzdělávání mladých lidí pro strategické a perspektivní sektory, nebo s rekvalifikacemi. Peníze půjdou také na tzv. back to school příspěvek, kdy každá chudá rodina dostane jednorázový příspěvek, aby vybavila své děti do školy.

Obecně jde podle expertů o dobrý plán, který je v souladu s ekologickými a digitálními cíli EU. Důležitý ale bude monitoring čerpání těchto peněz - bude totiž (oprávněný) tlak na to, aby se peníze dostaly do ekonomiky co nejrychleji. To je něco, na co bychom měli pamatovat i zde v ČR.

Plán Moderní a úspěšné Slovensko

Také Slováci svůj Plán obnovy zveřejnili již před několika měsíci. Na jeho tvorbě se podílelo víc než 100 expertů z oblasti businessu a nevládních organizaci nebo slovenský policy lab Hodnota za peniaze. Mimochodem, podobný policy lab navrhují Piráti také ve svém programu pro sněmovní volby 2021.

Slováci mají podobnou výchozí pozici jako my. Jde o postkomunistickou zemi, která svoji transformaci zvládla relativně úspěšně. Teď se ale snaží vymanit z pasti středního příjmu a změnit svůj model ekonomiky založené na levné pracovní síle. A evropské peníze tomu mají pomoci: Slovenský plán obnovy nabízí sebevědomý pohled do budoucna, je zaměřený na vzdělávání, moderní trh práce, sociální začlenění všech obyvatel Slovenska, moderní veřejnou správu, zdravotnictví nebo ochranu životního prostředí.

Slováci si plně uvědomují, že dlouhodobý ekonomický rozvoj není možný bez rozvoje lidského kapitálu. Plán proto obsahuje projekty pro rozvoj digitální a podnikatelské gramotnosti, praxe ve firmách pro studenty nebo vybudování infrastruktury institucí na podporu podnikání po vzoru Singapuru. Slovensko dále plánuje zvýšení spotřebních a ekologických daní ve prospěch snížení daně z práce. Poučit bychom se mohli i z návrhu na zvýšení informovanosti o budoucí výši důchodu.

Návrh je ambiciózní i v oblasti digitalizace a zefektivnění státní správy. Cílem je vybudování kapacity interních IT specialistů, důraz na variabilní složky mzdy nebo propracovanější výběrová řízení. Koncept policy labů se Slovákům zjevně osvědčil, protože plánují dobudování jejich sítě po celém Slovensku. Myslelo se i na transparentnost a automatické zveřejňování dat.

V ekologické a sociální oblasti je většina priorit podobných jako v plánu Francie. Cílem je také řešit problémy specifické pro Slovensko, jako je integrace Romů, odliv mozků do zahraničí nebo nedůvěra v policii a soudnictví.

Kdy konečně zveřejní svůj plán i česká vláda?

Na to se budeme ptát na mimořádné schůzi sněmovny. Celý proces je opravdu nepřijatelný a v porovnání se zahraničím to vynikne ještě více. Vhodně (nebo naopak nevhodně) zacílené investice mohou ovlivnit naši zemi na mnoho let dopředu. Vláda proto musí zveřejnit současnou verzi plánu co nejdříve, aby byl dostatečný prostor pro připomínky - a to nejen od Pirátů.